Nápoje a potraviny, které blokují vstřebávání vitamínů

 V potravinách se kromě látek prospěšných vyskytují také látky, které snižují stravitelnost a využitelnost živin, a tím výživovou hodnotu potravin. Nazýváme je antinutriční látky. Některé látky způsobují či mohou způsobit poškození organizmu nebo vyvolat onemocnění, nazýváme je toxické látky. Antinutriční látky se v potravinách vyskytují buď přirozeně (jako jejich běžná složka), nebo jsou do nich přidávány záměrně či se do nich dostávají nechtěně při výrobě, skladování apod.

Antivitaminy nebo též antagonisté vitaminů jsou látky, které ruší funkci nebo absorpci vitaminů. Tyto sloučeniny jsou přirozeně zastoupeny v nejrůznějších plodinách, rostlinách apod., nebo mohou být vyrobeny synteticky. Antagonistů vitaminů je nepřeberné množství, zhruba je lze rozdělit do tří kategorií:

• V první kategorii nalezneme látky, které jsou svojí strukturou podobné určitému druhu vitaminu - díky této skutečnosti pak dochází k soutěžení o místo v biochemických reakcích, které v organismu probíhají. Pokud se jim podaří ono místo zaujmout, znemožní „zapojení“ daného vitaminu. Jeho funkci nejsou však schopné plně zastávat.
• Do další kategorie antagonistů lze zařadit sloučeniny, které snižují či přímo znemožňují vstřebávání vitaminu ze zažívacího traktu do krevního oběhu tak, že se na vitamin navážou a vytvoří pro lidský organismus nevyužitelný komplex.
• Poslední kategorií zastupují určité typy enzymů, jenž jsou schopné vitamin rozštěpit na neúčinné sloučeniny.

Antivitaminy, se kterými se můžeme setkat ve vašem životě:

• Hormonální antikoncepce antikoncepční pilulky jsou považovány za antagonisty některých vitaminů skupiny B, např. B2, B6, B12 a kyseliny listové. Estrogen je nepřítelem vitaminu E. 
• Alkohol zvyšuje potřebu vitaminů skupiny B, nadměrná konzumace může způsobit příznaky nedostatku.
• Kofein  patří mezi další látky, zvyšující nároky na spotřebu „Béček“ včetně biotinu (vitaminu H), který je zahrnován do skupiny B vitaminů.
• Kyselina acetylsalicylová například Aspirin, který tuto kyselinu obsahuje, způsobuje ztrátu většiny významných vitaminů. Zvláště vysoké ztráty lze zaznamenat u vitaminu C a vitaminů skupiny B, ale i u minerálních látek, např. vápníku a draslíku.
• Laxativa - léky zvyšující pohyblivost střev. Naprosto všechna laxativa, tedy i bylinná, jsou antagonisté vitaminů.
• Antibiotika dostatečný přísun vitaminu K nebývá v běžné stravě problémem, navíc je jeho potřeba pro optimální funkci organismu poměrně malá a tělo si jej vytváří též v trávicím traktu. Při podávání antibiotik se potlačuje růst bakterií, což má vliv na syntézu vitaminu K, neboť se na tomto procesu podílejí bakterie i osidlující zažívací trakt. Mezi látky ovlivňující vstřebávání vitaminu K patří léky snižující srážlivost krve, a tím zamezující vzniku trombózy.
• Diuretika tato skupina léčiv způsobuje odvodňování organismu. Uplatnění nalézají např. při léčbě vysokého krevního tlaku a některých onemocnění srdce. Jejich působením však přicházíme o vitaminy rozpustné ve vodě - B a C. 
•  Avidin  výše uvedený protein je obsažen v syrovém vaječném bílku a jeho problém je v tom, že váže vitamin H, který je mimo jiné nezbytný k dobrému stavu kůže a vlasů. Vařené bílky tyto účinky nemají.

Antienzymy – blokátory enzymů

     Antienzymy blokují různým způsobem činnost trávicích enzymů v trávicím traktu, nazývají se inhibitory proteáz a ty méně významné jsou inhibitory sacharáz. Snižují využitelnost bílkovin a sacharózy (řepného cukru) z potravy.

Inhibitory proteáz

se přirozeně vyskytují především v luštěninách, dále také v obilovinách a dalších potravinách rostlinného původu (brambory, rajčata, sójové boby, fazole, brambory).

     Inhibitory proteáz mohou zpomalovat růst zvířat a v chronických případech vyvolávají zvětšení slinivky břišní.

     Inhibitory proteáz lze snadno zničit tepelnou úpravou stravy. U luštěnin můžeme snížit množství těchto inhibitorů také klíčením.

Inhibitory sacharáz

 jsou přítomny v obilovinách a různých výrobcích z nich (chleba, cereální snídaně apod.). Dosud nejsou známy důsledky jejich přítomnosti v potravinách a předpokládá se, že jejich význam není velký. V budoucnu by snad mohly být využity v preparátech pro redukční diety.

     Nejlepší prevence proti „záškodníkům“? Co nejpestřejší strava!