Rajčatová šťáva

Pastu připravujeme bez veškeré přísady. Pěkná zralá rajčata necháme dobře na kamenném kuthanu rozvařit, až se jich slupky stáčejí v kornoutky. Pak je prolisujeme sítem a kaši tím získanou povaříme do husta. Lijeme ještě za tepla do láhví od piva nebo od sodovky, dobře uzátkujeme (ještě teplé) a zalijeme voskem. Někdo dá navrch pod zátku špetku salicylu. Takto uchované pasty je možno užíti k přípravě polévek i omáček.

Kečup

Kečup připravujeme podobně jako pastu. Ale prolisovanou kaši smísíme s libovolným kořením a znovu vaříme, můžeme ještě jednou procedit a pak teprve ukládáme do lahví. Kečup je tedy pasta silně kořeněná. Dává se do něho ustrouhaná cibule, dvě lžíce hořčice, strouhaný křen, mletý zázvor, pepř, muškátový oříšek, paštikové koření – vše podle libosti – někdo dává i tymián a maloučko prášku z jalovcových zrnek. Kečup se dává v lahvičce na stůl ke všem jídlům masitým, studené pečeni, uzenému, apod.

V poslední době se doporučuje učiniti si zásobu smíšené zeleniny, naložené v octě: hodí se v zimě k obložení masa a pod různé druhy pečeně a přichází vhod zvláště tehdy, nemá-li právě hospodyně času pro dlouhou přípravu jídel.“ Pro zavařování v octě se přitom dle redakce časopisu nejvíce hodila mrkev, celer, petržel, malé cibulky, okurky, ředkvičky, malá tvrdá rajská jablíčka, bílé fazole, květák a brukev.

Nicméně bylo třeba dbát na to, že každé „má své“ a vše se nepřipravuje k zavaření stejným způsobem. „Květák rozebereme na malé růžičky, z mrkve, petržele, celeru a brukve nakrájíme koláčky nebo špalíčky, po případě nakrájíme ozdobné hvězdičky pomocí tvořítek nebo různých ozdobných nožů. Rajská jablíčka, cibulky, ředkvička zůstanou celé. Každý druh zeleniny se vaří zvláště 5 – 10 minut ve vařící slané vodě (zelenina nesmí býti měkká). Cibulky povaříme v mléce, aby nebyla příliš ostrá, ředkvičku vůbec nevaříme, naložíme ji syrovou; musí se však před tím aspoň na 24 hodin nasolit.“

více