Vědecké studie, které probíhají od roku 1985 potvrzují trvalý pokles minerálů a vitamínů v ovoci a zelenině. Řada odborníků doporučuje užívat vitamínové a minerální doplňky stravy, jako možnost doplnění těchto látek do organismu. Ale je ten správný postup? Nejmarkantněji je to vidět tento pokles například u rajčat, u nichž se snížil podíl vápníku oproti roku 1985 o neuvěřitelných 78 %, u brokolice to bylo o 73 %. Extrémně nízké hodnoty byly zjištěny také u vitaminu C (který hned po sklizni přiroze klesá s časem), kde jeho obsah u jablek poklesl o 60 % a u jahod dokonce o 87 %.
Co je příčinou tohoto poklesu?
- dlouhodobé skladování v chladících boxech
- dozrávání v umělé atmosféře
- předčasná sklizeň (ještě před úplnou zralostí plodů - plody jsou nezralé)
- genetické šlechtění odrůd
- k pěstování se pouužívá množství pesticidů, dusičnanů, fungicidů, herbicidů a jiných zdraví škodlivých látek (pro boj proti škudcům, plísním atd.) - konzumujeme tak chudou a toxickou potravu
- pěstování v hydropóniích (bez kontaktu s půdou)
- pěstování ve velkých sklenících - umělá atmosféra, osvětlení a jiné podmínky
- vyčerpání půdy (chybí tam minerální látky)
- kyselé deště (negativní vliv na minerály) - snížily pH v půdě do té míry, že se zvýšilo rozpouštění přirozeně se vyskytujících minerálů
- eroze půdy - odpavování úrodné ornice a pokles vrstvy humusu v půdě
- bez minerálů nemohou žádné rostliny vitamíny vytvořit
Úbytek minerálů a vitamínů u zeleniny a ovoce.
*Zdroj: Geigy Pharmakonzern, Switzerland (1985), Lebensmittellarbor Karlsruhe (1996), Sanatorium Oberthal (2002),
Proč můžeme některé ovoce konzumovat po celý rok?
Určitě jste si všimli, že můžete v obchodech koupit některé druhy ovoce po celý rok. Jak je to možné? Vědci zjistili, že změna obsahu kyslíku ve skladovacích prostorech může zastavit proces zrání ovoce. Vzduch který každý den dýcháme obsahuje cca 21 procent kyslíku. V moderním skladišti s řízenou atmosférou se množství kyslíku pohybuje od tří do pouhého půl procenta. Když má být ovoce expedováno na trh, vyvezou obchodníci ovoce ze skladů v zásadě ve stejném stavu, jako když je utrhli ze stromů - tedy nezralé!!! Vše má svoji daň!
Chemické reakce, které vedou ke zrání jablek (jablka vydrží až 18 měsíců), do značné míry pohání hormon zvaný ethen. Mezi ovoce, které na něj reaguje, patří jablka, banány, mango, papája, některé hrušky a podobně.
Skladování zralého ovoce ve sklepích nebo studních podle zkušenosti našich předků (při teplotách mezi 2 až 8°C a relativní vlhkosti vzduchu 90%) je možné od několika týdnů (podzimní odrůdy) po několik měsíců (zimní odrůdy), dle druhu a odrůdy.
Díky tomuto způsobu skladování dochází kromě změny chuti i ke snížení obsahu cukru, těkavých silic, různých organických kyselin, minerálů, vitamínů a dalších výživných látek. V ovoci mají obsahově velké zastoupení vitamíny, minerální a jiné ochranné látky (například antioxidanty), které pomáhají chránit proti některým nádorovým onemocněním či onemocněním cév a srdce. Vitamín C se v takto skladovaných plodech téměr nenachází...
Vitamíny se vytváří v ovoci a zelenině v posledních dnech před zralostí (důležité je rozlišovat nezralé a přezrálé - obojí může škodit). Znát termíny zralosti jednotlivých plodin, bylo know-how pěstitelů, které se dědily z generace na generaci.
Nové odrůdy jsou na rozdíl od starých (např. James Grieve, Olden Burgovo jablko, Matčino jablko, Parména zlatá, Golden delicious, Idared, Jonathan a Ontario) šlechtěné na velmi vysokou a rychlou produkci, ale zároveň vyžadují větší péči s přídavky umělých hnojiv a chemickým ošetřením. Podle mínění některých odborníků však vyvolávají podstatně více alergií než odrůdy staré.
Skvrnitost jablek: Příčinou je nedostatek vápníku v plodech v důsledku jeho malého příjmu ze suché nebo nadměrně mokré půdy. U náchylných jablečných odrůd (např. Dukát, Coxova, Šampion, Rubín, Vanda) se během dozrávání plodů na stromě nebo až při uskladnění objevují na slupce 2 až 6 mm velké tmavěji zbarvené okrouhlé, mírně propadlé skvrnky. Pod nimi se v dužnině do hloubky 1 až 1,5 cm tvoří ostrůvky odumřelého hnědavě zbarveného pletiva nahořklé chuti, podle níž se chorobě výstižně říká hořká skvrnitost nebo pihovitost.