Fermentovaná zelenina

Nakrájte nebo nastrouhejte kilogram zeleniny. Velikost kousků je jen na vás, někdo má rád malé kousky, jiný větší. Ke kvašení použijeme klasické druhy, ale zase je to na vaší chuti a také to závisí na druhu, jak se dobře nakládá.

Doporučuje se hlávkové zelí, mrkev, ředkev, vodnice, ale i červená řepa a trocha cibule. Nic nezkazíte přidáním jemně nastrouhaného křenu. Na kilogram zeleniny budete potřebovat 10 až 15 g mořské soli. Čím více soli, tím je zelenina potom kyselejší. Přidáme trošku drceného kmínu. Někdo přidává pár kuliček jalovce. Zeleninu před krájením či strouháním omyjeme.

Důležité je zeleninu promíchat a napěchovat

Zeleninu pak s kořením a solí důkladně promícháme v nějaké větší nádobě. Je dobré se nebát použít sílu, podobně jako když se nakládá zelí, je lepší zeleninu promačkat, pustí i více šťávy. Poté zeleninu napěchujeme do sklenic nebo do kameninové nádoby.

Důkladně ji umačkáme, abychom vymačkali vzduch. V první fázi kvašení zeleninu jen zakryjte, bude probíhat dost prudké kvašení a začne přetékat nádoba či sklenice. Proto je vhodné položit nádoby do nějaké mísy nebo na plech, aby voda netekla všude. Tato fáze trvá tak tři až pět dní při pokojové teplotě.

Ponořit zeleninu do šťávy

Když se počáteční prudké kvašení zmírní, můžeme nádoby se zeleninou přemístit na chladné místo nebo i do lednice a po chvíli, kdy dosáhne zelenina okolní teploty, obsah pevně uzavřeme. Chlad pozastaví kvašení a zelenina vydrží několik měsíců. Musí být ale stále ponořená ve své šťávě.

Kvašenou zeleninu nejlépe naše tělo využije, když ji budete jíst pravidelně po menších porcích, třeba jako přílohu k jídlům.