Zalesňování

Možnou variantou pro řešení klimatických změn jsou nové návrhy vědců v podobě zalesňování, (lesy dokáží snížit teplotu okolního vzduchu, snižují vysychání půdy, produkují kyslík a snižují CO2), jde o řešení anebo zmírnění klimatických změn? Nebo se jedná o pouze počítačový model, který řeší pouze omezená kritéria (les je živý dynamicky provázaný ekosystém s biliony vzájemných vazeb fauny a flory) místo celého ekosystému? Je zalesňování zásadním krokem, jak snížit produkci skleníkových plynů? Kolik máme na realizaci této varianty času, abychom efektivně omezili a zmírnily dopady klimatických změn? Jsou vyřešeny základní parametry zalesňování (existují studie proveditelnosti a souhlasu jednotlivých dotčených zemí) např. legislativa, politická vůle dotčených států (chtějí to také místní obyvatelé), vlastnictví půdy, následná péče a údržba, financování, časový faktor, kvalita půdy, dostatek vody, (máme dostatek vhodných stromů a keřů pro jednotlivá klimatická pásma) atd. z pohledu Česka a celé planety? více

 

Německo, podobně jako Česko přitom bojuje především se zkázou lesů, uměle vysázených v 19. století. Už v době napoleonských válek (1803 -1815) bylo totiž podle odborníků území dnešního Německa prakticky odlesněné, protože dřevo se ve velkém používalo jako topivo a stavební materiál.

 

Zalesňování, stručné informace:

• Obnova lesů je dlouhodobý a nákladný proces, který vlivem prohlubujícího se sucha a narušeného lesního ekosystému (les je tvořený z přirozené obnovy lesa, nikoli z výsadeb a odumřelé stromy jsou zdrojem živin, které strom vytahuje z půdy jedno či více století, a jakmile odumře, vrací je zpět) nemusí být moc úspěšný (příroda je nejlepším hospodářem a má své přirozené postupy)!
• Masové zalesňování (nové lesní monokultury, sázené ve stejném čase do mrtvé půdy bez žvin, protože byl narušen přirozený koloběh živin a dalších faktorů), byť v dobrém úmyslu může napáchat více škody než užitku, kdy se „kozel může stát zahradníkem“. Pochopili jsme plně příčiny současného stavu lesů, jsou příčinou pouze sucho a kůrovec?
• Klíčovou složkou při zalesňování je i půdní mikrobiom (houby, bakterie, mykorhiza, živá biosložka v půdě) bez kterého by tento záměr nebyl dlouhodobě životaschopný (nelze tedy pouze vysázet velký počet stromů, ale klíčové je, aby půda a v ní vysázené stromy byli ve vzájemné homeostáze s Přírodou, jejími cykly a celým ekosystémem, půda musí obsahovat život (mikroorganismy), který je v symbióze s vysazovanými stromy, mrtvá půda znamená postupné odumírání a smrt pro mladé stromky. Jak vrátíme do lesa lesní stařešiny a ducha lesa?
• Po umělém vysázení stromků (sazí ce celé území- opět se produkuje monokultura v jednom čase) je nutná následná péče (obžínání trávy, ošetření proti okusu atd.), u přirozené obnovy lesa není tato péče nutná. Rizikem pro nově vysázené stromky  je přemnožená zvěř (nutné důkladné ohrádky). Nebyla odstraněna příčina kůrovcové kalamity či jiných škůdců a přesto se na stejném území sází opět nové stromky v hustotě hospodářského lesa.

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika