Břetislav Kafka se narodil dne 14. května 1891 jako nejstarší ze sedmi dětí v rodině kováře Rudolfa Kafky. Ve svém rodném Červeném Kostelci vychodil základní školu, a když mu bylo 14 let, vzal jej otec do učení na kováře. Břetislavovi však jeho chatrné zdraví nedovolovalo tuto fyzicky náročnou profesi vykonávat, a tak po dvou letech kovařiny zanechal a odešel do učení na řezbáře. Tím se také vyučil. Následně pokračoval ve studiích na sochařské škole v Hořicích, aby zde získal pevné základy svého sochařského umění.
Břetislav Kafka však nebyl pouze schopným řezbářem a sochařem. Stal se především světově proslulým badatelem v oboru experimentální psychologie. Přitom vše začalo velmi nenápadně, když u sebe ve svých 19 letech náhodně objevil zcela mimořádné hypnotické schopnosti.
Není bez zajímavosti, že tyto Břetislavovy neobvyklé schopnosti měly patrně základ v jeho chatrném zdraví. Od útlého věku totiž trpěl řadou neduhů, včetně revmatismu, z kterého se následně vyvinula vážná srdeční vada. Již ve svém mládí trpěl také bolestmi páteře, které přetrvávaly po úrazu v dětství. Zde však výčet zdravotních peripetií zdaleka nekončí a ani jeho sourozencům a rodičům se nedařilo o mnoho lépe. Aby překonal své tělesné neduhy a s tím nepochybně související i značnou psychickou zátěž, začal se intenzivně věnovat posilování své vůle.
Po určité době si povšiml, že kamarádi při jeho vyprávění usínají. Následným studiem hypnózy a rozvíjením svých schopností zjistil, že dokáže své přátele snadno uspat. Mladý Břetislav Kafka si dobře uvědomoval ohromný potenciál skrývající se v lidské duši, který mohl právě díky svým mimořádným schopnostem poodhalit. Rozhodl se proto v tomto oboru experimentovat. Neustále vzdělávání, pracovitost a rozsáhlá systematická experimentální činnost jej brzy přivádí k řadě významných poznání. Kafka prováděl pokusy zejména se sugescí, telepatií, tělesným magnetismem ale i dalšími jevy, které patří spíše do oblasti
parapsychologie.
Stále přetrvávající potíže se zdravím vedou Břetislava Kafku také k zaměření své pozornosti na přírodní léčitelství. V kombinaci s prohlubujícím se zájmem o okultní vědy tak začal Mistr Kafka intenzivně rozvíjet pozoruhodné schopnosti svého nitra. Postupy, kterými se jako úspěšný léčitel zabýval, byly založeny především na hypnotických, sugestivních a autosugestivních metodách. Důležitými komponenty však byly také recepty zdravé výživy, bylinky a často využíval též tělesný magnetismus. Netrvalo dlouho a svým úspěšným léčením dosáhl značného věhlasu. Ačkoliv množství pacientů bývalo často nad lidské síly, každému nemocnému se pečlivě věnoval, někdy až ke svému vyčerpání. Svoji pomoc lidem však poskytoval vždy zásadně bezplatně.
Poznatky, které svým bádáním učinil Břetislav Kafka v oboru experimentální psychologie, shrnuje ve své knize vycházející v roce 1925 pod názvem Svítání v duši. Od roku 1949 pak toto dílo vychází již pod současným názvem
Nové základy experimentální psychologie. Tato pozoruhodná kniha vyšla následně celkem v patnácti vydáních, přičemž každé z nich autor aktualizoval o nové poznatky. Během druhé světové války a v období totality po roce 1948 se kniha dostala na index státní moci. Břetislav Kafka však ve svých duševědných výzkumech pokračoval až do konce svého života.
Neméně zajímavým dílem jsou i autorovy další dvě knihy nesoucí název „
Parapsychologie“ a „
Kultura rozumu a vůle“. V knize Parapsychologie se Břetislav Kafka zabývá tématy, jakými jsou duše, paranormální jevy, telepatie, jasnovidnost, tělesný magnetismus,
hypnóza,
umírání a smrt,
duchové, mimosmyslové vnímání a mnohými dalšími. Autorovy poznatky jsou zde doplněny o popis řady pokusů a příkladů těchto jevů.
Kultura rozumu a vůle je kniha, která je právem považována za autorův odkaz lidem třetího tisíciletí. Břetislav Kafka zde popisuje celou řadu návodů a doporučení k duchovnímu rozvoji lidstva a k probuzení zdrojů sil lidského ducha. Čtenář tak má možnost dozvědět se například o způsobech posilování své vůle, či jak přecházet krizi moderního života. Nabízí také odpovědi na základní otázky lidského bytí.
Břetislav Kafka přinesl svojí činností řadu poznatků, které jsou na úrovni současného vědeckého poznání. Jeho návody a doporučení lze s úspěchem využívat i v praktickém životě. Vědeckými autoritami bývá označován za spoluzakladatele světové psychotroniky a někteří autoři jej dokonce řadí mezi takové kapacity, jakými jsou Purkyně, Bechtěrev, Sinskair či Einstein. Jeho knihy jsou přitom psány „lidsky“, a tak jsou lehce přístupné nejen všem trpícím, ale také každému, kdo touží po vlastním sebezdokonalení. A to byl také autorův záměr.
Břetislav Kafka zemřel 27. srpna roku 1967. Jeho odkaz však žije dodnes.
