Tuky

jsou největším zdrojem energie za stravy. Jsou hlavním zdrojem energie při vytrvalostní zátěži. Jsou pro nás nezbytné, protože jsou stavební komponentou biologických membrán, napomáhají využití vitaminů rozpustných v tucích, fungují jako izolace, ochraňují vnitřní orgány a spoluvytváří hormony. Tuky přijímané v potravě se dále štěpí na triglyceridy a mastné kyseliny.

Tuky jsou rostlinného a živočišného původu, kvůli kvalitě by měly být preferovány kvalitní rostlinné tuky.

• Rostlinné tuky: slunečnicový, řepkový, kokosový, palmový, sojový, olivový a lněný olej, ořechy, semena
• Živočišné tuky: sádlo, ghí - přepuštěné máslo, máslo, rybí tuk, skryté tuky v mase a vejcích (hlavně vepřovém)

Mastné kyseliny (dále jen MK) se dělí na:

Doporučený příjem tuků by měl být v rozmězí 20 – 25% z celkového denního příjmu.

Poměr živočišných/rostlinných tuků by měl být mezi 1:1 a 1:3. Zajímá vás to?  více informací

Jednoduše řečeno, strava, která má vysoký obsah omega-6, ale nízký obsah Omega-3, podporuje zánět, zatímco strava, která obsahuje vyvážené množství obou zánět snižuje. Vysoký příjem Omega-6 je také spojen s násilím a depresemi, zatímco Omega-3 mastné kyseliny zlepšují všechny druhy duševních poruch (deprese, schizofrenie, bipolární poruchy).

1 g tuku má energetickou hodnotu 9 kCal / 38 kJ

Cholesterol

Ač mnoha proklínaný je pro nás životně důležitý. Cholesterol je součástí živočišných tuků. Jeho význam pro fungování organismu není malý, například:

• Je hlavní součástí všech buněčných membrán
• Je stavební složkou buněk a tkání v lidském těle
• Je výchozí substancí pro tvorbu lipoproteinů, žlučových kyselin a steroidních hormonů
• Je důležitý pro vstřebávání, transport a využití vitamínů rozpustných v tucích.

Naše tělo si cholesterol vytváří samo a toto množství je pro organismus naprosto dostačující. Tělo si na základě příjmu cholesterolu stravou reguluje vlastní produkci. Problém nastává ve chvíli, kdy je dlouhodobě vyšší příjem cholesterolu v potravě. Tělo přebytečný cholesterol odbourává v játrech, kde dochází k poškození receptorů zodpovědných za jeho zpracování, a následkem toho dochází ke zvýšení hladiny cholesterolu v krvi.

Hlavními zdroji cholesterolu jsou již zmíněné živočišné tuky, obsažené v mase, plnotučném mléce, tučných mléčných výrobcích, vnitřnostech, vaječném žloutku a uzeninách.

Nejvyšší koncentraci cholesterolu nalezneme v mozku, v kožním tuku, nadledvinách, dále ve slezině a krevním séru.

Typy cholesterolu neboli tzv „lipoproteinů“ :

• HDL – tzv. „hodný“ lipoprotein. Transportuje cholesterol do jater k dalšímu zpracování.
• LDL – tzv. „špatný“ lipoprotein. Transportuje cholesterol z jater do periferií a při zvýšeném množství se usazuje i na stěnách cév a dává tím podnět ke vzniku aterosklerózy.
• VLDL – přenáší tuky v krvi. Jeho hladina nezávisí na příjmu potravou, ale tvoří se v játrech
• Chylomikrony – tyto lipoproteiny transportují triglyceridy a cholesterol přijatý potravou.

Hodnoty celkového cholesterolu:

• Do 5 mmol/l – normální hodnota
• 5 – 6 mmol/l – hraniční hodnota
• Nad 6 mmol/l – vysoká hodnota

Rizika spojená se zvýšeným cholesterolem a triglyceridy:

• Zvýšení rizika rozvoje aterosklerózy
• Zvýšené riziko ischemické choroby srdeční.
• Možný zánětu slinivky břišní
• Riziko steatózy neboli ztukovatění jater,

Hladina cholesterolu by se měla kontrolovat pravidelně. Pokud je hladina cholesterolu zvýšená, tak asi jedenkrát za půl roku. Pokud není hladina cholesterolu zvýšená, stačí jedenkrát za rok.

Autor:  Bc. Lenka Bořutová (Lukašíková) ,osobní trenér / Poradce pro výživu